Ať vejde ten pravý
Netradiční upírský horor se odehrává na ponurém švédském sídlišti. Tady žije outsiderský hrdina Oskar a sem se přistěhuje nový soused s dcerou Eli. Dvě zvláštní děti se sblíží a Oskar zjistí, že jeho kamarádka je upírka. Oskar se těžko rozhoduje, jestli se s podivnou dívkou dál přátelit – něco ho k ní ale stále osudově táhne… Film byl natočen podle bestselleru Johna Ajvida Lindqvista a blízký je například potemnělým snímkům Roye Anderssona. Hrůzostrašná pohádka plyne v pomalém tempu a dodržuje pravidla upírského žánru – jen vztah Eli a Oskara je s ohledem na jejich věk platoničtější, i když stejně jako řada jiných upírských filmů je i tenhle hrůzostrašně a až chorobně romantický. Přitom je ale zvláštně chladný – nejen díky skvostným hereckým výkonům dětských představitelů a tomu, že se odehrává na sídlišti pokrytém sněhem. Film podmanivý, sugestivní a ponuře krásný, krvavý, jitřivý a zneklidňující – přesně takový, jaké má skutečné filmové umění být.
Jeden komentář to “Ať vejde ten pravý”
Zanechat komentář














Větší depresivní ptákovinu jsem ještě neviděl!!!!!! Varuji před návštěvou tohoto filmu!!!! Ještě druhý den mám těžkou depresi. Je to ponuře stupidní film. Zdar.